AHOJ
Všude jsou články ve stylu Back to school s různými radami a nápady a já jsem si řekla, že nemůžu být pozadu. Do školy chodím už nějaký ten pátek, tak snad vám bodu moct předat svoje zkušenosti.
Tak se pohodlně usaďte, jelikož mám v plánu bořit hranice.
|K čemu barvičky a přehlednost v sešitech?| V mých sešitech se vyskytuje převážně modrá - propiska. Jen nadpisy píšu barevně a tím končím. Ani zvýrazňovače nemám. Data nepíšu, a když musím něco oddělit, tak použiji tři hvězdičky.
Párkrát jsem se dozvěděla, že když se někdo podívá do mého sešitu, každá stránka vypadá pořád stejně. Samá modrá + ještě píšu velká písmena a všude mám šipky + v poznámkách mám zkratky, kterým rozumím jenom já -> např. písmeno S -> sever, síra, když je v kroužku, tak Slunce -> Pište zkratky, kterým rozumíte jenom vy! Dělejte si poznámky, ve kterých se nikdo kromě vás nevyzná! Jen jedna barva! Používejte hodně šipky!
názorná ukázka -> na chyby nehleďte, a pokud to nepřečtete, tak to neřešte

|Učit se průběžně a na test týden dopředu?| Já se učím různě. Nedokážu přesně říct, jak dlouho se učím na test. Záleží na tom, z čeho píšeme, kolik je látky - hodně X málo -, kdy přesně ho píšeme. Pak se učím všude možně - doma, ve vlaku, v šatně než mi začne hodina stepu, na nádraží, v knihovně, ráno před školou ...
Jak říkám, je to různý.
|Rozvrhnout si učení a nezapomínat na odpočinek?| Opravdu? To si vždycky v neděli vezmu štos všech svých sešitů, a že jich je hodně, a začnu pročítat látku úplně od prvního do posledního. Ne, že bych to vždycky vydržela. Nějaká pauza musí být.
Pak je tu učení, když přijedu domů ze školy a podívám se na látku na další den, ale to vždycky záleží na situaci.
|Na učení musí být klid?| Když se učím teorii - dějepis, ekonomii, biologii ... Tak musím mít klid. Ale ... Když počítám příklady z matiky nebo fyziky, zapnu si písničky, zpívám a už počítám jedna báseň.


|Nechat se od někoho vyzkoušet?| Na základce mě zkoušela mamina, teď to vypadá stylem ->
"Mami, vyzkoušíš mě?"
"Z čeho?"
"Ze zeměpisu"
"Odkud?"
"Od začátku Severní Ameriky do úplného konce, přes všechny státy a obecnou geografii a ještě slepou mapu."
"To ne! Slepou mapu klidně a zbytek určitě umíš, vždyť jsi na gymplu."
Takže si v hlavě opakuji, co jsem si zapamatovala, a ve škole se někdy vyzkoušíme. Jednou jsem se spolužákem uzavřela dohodu, že když mě vyzkouší, půjdu dobrovolně na známku.
Snad jsem vás pobavila, ale tohle je moje realita. Ve skutečnosti všechny ty dobré rady naprosto nedodržuju a určitě nejsem sama. I s tímhle vším, že v mých sešitech se vyznám jenom já, že se neučím nějak systematicky, že se učím všude možně, moje svačiny nejsou nutričně vyváženy. Mám známky, za které se nemusím stydět, na testy jsem připravená a nestává se mi, že mi někdo nepřinese sešit, jelikož zapomněl, když si ho doma dopisoval, protože se v mých nevyzná.
Ale stejně se do té školy těším, už jsem doma moc dlouhou dobu a ještě dýl a začnu z toho šílet - o tom možná jindy.
Hodně štěstí ve škole.
moje nové sešity k zakousnutí
