Srpen 2015

Maďarsko

30. srpna 2015 v 11:36 | Andey |  TRAVELING
AHOJ
Jsem doma! Přijeli jsme dneska v 6:00 ráno do Prahy. Mám v plánu napsat článek trochu jinak. Některé fotky z Maďarska jste mohli vidět na Intagramu. Tak jdu na to.

Užijte si posledný chvilky prázdnin. :)

Kam jsem jela - Autobusem jsem jela do lázní do města Gyula do hotelu ERKEL. Hotel s nachází v lázeňské zahradě. Jsou tm bazény s léčivou vodou a normální. Byly to lázně, ale obyvatelé města tam normálně chodili a platili si vstup jako na koupališti, protože tam mělo několik vstupů. Hotel byl moc pěkný a ty bazény.

vchod

Do toho jsem chodila ráda.


s hnědou vodou



lázeňská zahrada - pěkně do chládku

pokoj

Cesta tam - Odjíždělo se v 21:00 z Prahy. Mamina s tatím nás odvezli do Prahy. Nakonec přijel ten náš autobus. S babi jsme měly místa 1 a 2. Hned ve předu. Měly jsme skvělý výhled. Do autobusu se hnuli další lidé, jenže to byli všechno důchodci. Tedy já proti důchodců nic nemám. Ty jejich řeči. My jsme se vždycky s babi smály. V 8:00 nás autobus vysadil před hotelem.

Jídlo - Jídlo bylo skvělé. Měly jsme zaplacené snídaně a večeře, které byly formu švédských stolů. Zbožňuju švédské stoly. Co vy? K snídani jsem si dávala míchaná vajíčka se slaninou a večeře byly různé. K večeřím byly skvělé dortíky. Mňam! Ti číšníci byli strašně zdvořilí, takový nezvyk to byl.

ubrousek u snídaně

Něco z historie - V Gyule je nejstarší cihlový hrad na světě. Město bylo několik let obsazeno Turky a pak bylo město z poloviny rumunské a z poloviny německé. Gyule se léčila i císařovna Sisi.

hrad



císařovna Sisi

oslavy sv. Štěpána



Zajímavosti - V Gyule je druhá nejstarší cukrárna v Maďarsku. V cukrárně je i malé neplacené muzeum se starými věcmi na výrobu cukrový a různé mandaly a staré piáno. Město leží 4 km od rumunských hranic. V hotelu z naše autobusu jsme byli jediný Češi. V hotelu jsme byla nejmladší Češka. Bylo těžké se tam dorozumět, protože málokdo uměl anglicky nebo německy.

zámečky na mostě

ručně dělané bonbony z té cukrárny (viz výše)
světové hodiny

fontány večer


Obraz, který byl na zemi a na tom válci se odrážel.

Klobásovna - V pátek jsme jeli do muzea výroby klobás. Byla to dávná výrobna, ale přemístili výrobu do moderní budovy.

váhy


přístroje potřebné pro výrobu


Poslední den - Poslední den jsme se s babi procházely po městě. Zjistily jsme, že se v Maďarsku, než se dva lidi vezmou, tak se jdou fotit a pak je obřad. Viděly jsme jich pár. Během dne jsme se šly "shladit" na recepci do hotelu. Tak si tam tak sedíme a najednou k nám přijde jeden kluk z recepce a na nás maďarsky, tak já jestli umí anglicky a on jo, tak jsme mu anglicky vysvětlila, že čekáme na autobus, který přijede v 18:00 a kufry máme v jedné místnosti.

Cesta zpět - Cestou zpět jsme na dvou zastávkách vidli uprchlíky. Cestou na zpět nám ze začátku pustili dechovky, ale já jsme naštěstí poslouchala písničky ve sluchátkách. Jinak cesta domů byla stejná jako tam. Do Prahy jsme přijeli v 6:00.

WEEK TALKING - 18

18. srpna 2015 v 17:53 | Andey |  sweet little sunday
AHOJ
Je tady další WT. Poslední jsem psala 15.7., než jsme odjeli do Itálie. Je toho hodně, co chci napsat, tak se na to vrhnu a nebudu to okecávat.

Jak si užíváte prázdniny?

1. Drážďany a Itálie - Napsala jsem články, které si samozřejmě můžete přečíst. Drážďany - ZDE a Itálie - ZDE
Já jsem vám ani napsala, kde jsem v té Itálii byla. Byla jsem v Caorle. Představte si, že blogerka z blogu - http://www.maredifragole.blogspot.cz/ - byla taky v Caorle, ale ne ve stejnou dobu jako já.

2.Co jsem dělala - Byla jsem s kamarádkou v bazénu, ale než jsme se tam dostaly, tak jsme si k obědu daly twister, který jsme nesnědly, tak jsme si ho zabalily a pak jsme si šly dát ledovou kávu. Nakonec jsme šly do toho bazénu, kde jsme byly 3 hodiny, potom jsme se rozhodly, že půjdeme do jednoho obchodního centra, kde jsme si daly UGO. UGO doporučuji.

Minulý týden jsme byla s kamarádkou venku. Byly jsme v cukrárně a pak jsme se procházely po městě.
Musím vám napsat, co se mi stalo. Čekám na kamarádku pěkně v chládku poblíž náměstí a vyhlížím jí, když už tam tak tu delší dobu čekám, tak z mnou přijde jeden kluk (no, kluk) a povídá mi: "Slečno,nečekáte na mě?" Já byla úplně překvapená, tak mu odpovídám: "Ne, já čekám na kamarádku." a pak odešel.

O víkendu u nás spala sestřenice. Bylo to vážně dobrý. Postavila jsem nám v obýváku bungr. Mě baví stavět bungry.

3. Počasí - Když nevíte o čem se bavit, tak se bavte o počasí. :D
Konečně se ochladilo, co? Ta horka už se nedala vydržet. U nás včera pořád pršelo. A u vás?

4. Přípravy do školy - Vím, že jsou ještě prázdniny, ale stejně to napíšu. Připravujete se? Já už mám nakoupené učebnice, protože tu příští týden nejsem a to se dostávám k 5. bodu.

5. Loučení - V pátek večer odjíždím s babi do Maďarska. Odjíždíme opět z Prahy. Vůbec nevím, jak se to město, kam jedeme, jmenuje, protože má hrozný název. Vrátíme v neděli ráno. Bude to jako, když jsme jeli do Itálie. Pojedeme opět autobusem. Co s tím nadělám?
Články nebudu přednastavovat. V neděli, nebo v pondělí vyjde článek, jak jsem se měla v Maďarsku.
Od září začnu opět pravidelně vyávat články. Jsou prázdniny.

6. Byla jsem s maminou nakupovat - Poslední bod. Minulý týden jsem byla s maminou nakupovat a jak jistě víte, jsou slevy, tak jsem si nakoupila.


Koupila jsem si tuto černou bundu. Moc se mi líbila a bylo to poslední "Elko". Já trička "Elka" nenosím, ale když jsem si zkoušela "Esko", tak byla příšerně úzká, tak to vyhrálo "Elko". Je z New Yorkru za 399Kč.

Protože od záží začnu chodit na jógu, tak jsem chtěla sportovní oblečení.
Tílko jsem si koupila taky v New Yorkru za 299Kč.


Pak jsem si koupila legíny. Jsou taky z New Yorkru za 299Kč.

Poslední věc z New Yorkru je sportovní tričko a taky za 299Kč.

Plátěná taška z NANU-NANA za 30kč

Někdy si prostě musíš říct slovíčko "já".

12. srpna 2015 v 11:06 | Andey |  MY IDEAS
AHOJ
Jak si užíváte prázdniny? Rychle to utíká, co? Už je srpen a pak je září a zase se jde do školy, ale nebudeme předbíhat událostem. Teď si budeme užívat prázdniny.

------------------------------------------------

Jednou, když jsem se o něčem rozhodovala, mi kamarádka řekla, že si někdy musíme říct slovíčko "já". Tak jsem se nad tím zamyslela a měla pravdu.
Je správné myslet na ostatní a pomáhat jim, když to potřebují, ale taky nezapomínejte myslet na sebe.

Předsatvte si, že jste s kamarády na nějakém výletě a vaše kamarádka musí odjet. Vám se tam líbí a užíváte si, ale kamarádka vás poprosí, jestli byste nejeli s ní domů, protože nechce jet sama. Jak se rozhodnete? Když zůstanete budete si užívat, ale když odjet uděláte radost kamarádce, ale budete se doma nudit. Co teď? Jak vy byste se rozhodli?

To jsem odbočila a budu pokračovat. Řekla bych, že nikdo vás nebude považovat za sobce, když se rozhodnete podle toho, co je pro vás dobré. Samozřejmě, že ne. Takhle se rozhodujeme často. Když si řekneme slovíčko "já", tak se rozhodujeme většinou o důležitých věcech např. na jakou jít školu. Půjdete na školu, která vás bude bavit a ne na školu, které vám nepůjde jen kvůli tomu, že tam jde kamarád/ka.

Nezapomínejte si říct slovíčko "já", protože tohle je váš život.


Liebster award - tag

8. srpna 2015 v 11:17 | Andey |  TAG
AHOJ
Byla jsem hned 2x nominovaná do Liebster award tag. Děkuji blogerkám Vaili a Mischelle za nominaci. Doufám, že tento tag taky uděláte. No, ale já jsem si poupravila pravidla, jelikož jsem byla nominovaná 2x, tak napíšu 11 faktů, protože je bylo těžké vymyslet (pokud se chcete o mně dozvědět něco víc, tak tady je 25 faktů o mně), dále nevymyslím další otázky jen těch 11 a budu nominovat jen 11 blogerů, ale odpovím na všech 22 otázek.
Jak vy byste odpověděli na otázky?

PRAVIDLA
1. Poděkuj blogerovi, který Tě nominoval.
2. Napiš 11 faktů o sobě.
3. Odpověz na 11 otázek, které jsi dostal/a od toho, kdo Tě nominoval.
4. Nominuj dalších 11 blogerů, kteří tohle vše budou dále dodržovat.

11 faktů o mně...
1. Nejsem člověk, co se svěřuje. Nechávám to v sobě, a když se potřebuji svěřit, tak se svěřím jen jediné osobě na světě a není to kamarádka. Zastávám názor, že kdybychom se pohádaly, měla by na mě páku a já ne.
2. Když mluvím, postupně zvyšuji hlas, ale vůbec si to neuvědomuji.
3. Nesnáším, když se stejně staří lidé jako já utápí v depresích. Na to mají dost času, ne? Teď si mají užívat.
4. Moc ráda se dívám na černobílé filmy.
5. Mnohem raději mám filmy něž seriály, ale na seriály se taky dívám.
6. Neumím zpívat, ale mě to nevadí, když chci zpívat, tak zpívám.
7. Můj nejoblíbenější seriál je Teorie velkého třesku.
8. Nemám ráda, když si lidé hrají na něco, co nejsou.
9. Mám spoustu snů. A kdo ne?
10. Nemám ráda smutné a utahané písničky.
11. Snažím se využívat příležitostí.

OTÁZKY OD Vaili
1. Jakou máš právě teď náladu?
Dobrou
Jsou prázdniny. :D

2. Jaké je tvé "šťastné číslo" ?
6

3. Jaké je tvoje nejoblíbenější zvíře?
Hmm, to je těžké. Je to králík a kůň.
No, ale kdyby existoval jednorožec, tak je to on. :D

4. Sportuješ nějak? (popř. co za sporty děláš?)
No, já nesportuji, ale cvičím. Kdybych necvičila, tak bych měla zkrácené svaly a to já nechci.

5. Jsi pověrčivý/vá?
Ano

6. Baví tě plnit všechny úkoly z tohoto tagu?
Ano, jsou to zajímavé otázky. :)

7. Jaký/ká je tvůj/tvoje oblíbený/á zpěvák/zpěvačka?
Hehe, to už jsem psala několikrát, ale úplně ty nej jsou Tove Lo a Beyoncé.

8. Jaká je tvoje oblíbená písnička?
Teď momentálně to je Heroes od Alesso & Tove Lo. :D

9. Baví tě sledovat v televizi fotbal?
Já se na fotbal vůbec nedívám. Mnohem raději sleduji hokej.

10. Vans/Converse?
Teď asi překvapím, protože mnohem raději mám Converse.

11. Nike/Adidas?
Jednohlasně je to Nike. :)


OTÁZKY OD Mischelle
1. Jak si představuješ nejlépe strávené prázdniny?
Představuji si, že bych cestovala po světě.
Procestovala bych celou Anglii.
Letěla bych do NYC.
Prostě cestovala. :)

2. Co radši: nikdy si nemoct přečíst jedinou knihu, nebo poslechnout jedinou písničku?
Vybrala jsem si, že bych si nikdy nemohla přečíst jednou knihu.
Proč? Dřív jsem nečetla, tak si to dovedu představit, že bych nečetla.
Já bych přece mohla číst časopisy nebo recenze atd. Jsou zakázané jen knížky. :)

3. Dokázal/a bys žít bez mobilu?
Jo, dřív taky nebyly mobily, tak bych to zvládla.

4. Jaké hry jsi hrál/a jako malý/á?
Hrál jsem na honěnou, Cukr, káva, limonáda, čaj .... pak jsem hrála na Slepou bábu.
Taky jsem hrála takové ty hry, kdy jste např. ve strašidelném hradě. :)

5. Jaké tři věci máš na sobě nejraději?
Nejraději, jo?
Já nevím. Asi že jsem milá, chytrá a mám smysl pro humor.

Jestli chcete, tak napište, které 3 věci máte na mně rádi. :)

6. Co je důležitější: láska nebo přátelství?
No, ... ehm ... láska
Hned vám řeknu důvod.
Rodinná láska. Rodina vás má ráda a podporuje vás, tedy většinou.
Kamarádská láska. Na kamarádech vám záleží, ale nemilujete je.
Pravá láska. Někoho milujete.
(Ty názvy neberte moc vážně.)

7. Jaký žánr knih máš rád/a?
Já mám ráda skoro všechny.

8. Kolik času trávíš u počítače?
Snažím se na něm být co nejkratší dobu.

9. Chodil/a by jsi celý život radši do školy, nebo normálně po škole do práce?
Svým způsobem celý život chodíte do školy. Celý život se něco učíme.
Tak to druhé.

10. Co se nedá koupit za peníze?
Za peníze si určitě nekoupíte živého jednorožce, dinosaura a mamuta.

11. Jaký máš názor na tetování?
Ten, kdo chce mít tetování, tak ať ho má. Mně je to jedno. Je to jeho tělo.


MOJE OTÁZKY
1. Líbí se ti tvoje jméno, nebo bys chtěl/a jiné?
2. Jak bys reagoval/a, kdy by ti cizí člověk na ulici řekl, že tě miluje?
3. Jaký je tvůj nejoblíbenější citát?
4. Jakou nadpřirozenou schopnost bys chtěl/a mít?
5. Jaká chuť zmrzliny bys chtěl/a být? Např.: bonbon s avokádem atd.
6. Tvoje nejoblíbenější knížka?
7. Díváš se na černobílé filmy?
8. Tvůj nejoblíbenější módní doplněk?
9. Jaká je tvoje oblíbená hláška z filmu nebo seriálu?
10. Kde bys chtěl/a teď být?
11. Máš rád/a překvapení?

Blogy, které nominuji:


Itálie

3. srpna 2015 v 12:16 | Andey |  TRAVELING

AHOJ

Tak jsem zpět na blogu. Doufám, že máte radost. Haha. Je tady slibovaný článek na to, jak jsem se měla v Itálii. Tak jdu na to.

Začnu hned prvním dnem a to je pátek 24.7. Odjížděli jsme z Prahy ve 20:00, ale museli jsme do té Prahy nějak přijet, ne? To byla hodina cesty do Prahy, 40 minut cesty metrem (naštěstí jsme jeli pořád a nikde jsme nepřestupovali). Vystoupili jsme na konečné Černý Most a tam taky stál i ten autobus.

Než jsme nasedli do autobusu, tak jsme ještě měli čas, tak jsem se s maminou rozhodly, že půjdeme najít záchod. To nebyl dobrý nápad. My ho nemohly najít. Ptaly jsme se v různých obchodech, kde ten záchod je, a oni nevěděli. Nakonec jsme se zeptaly jedné uklízečky, kde jsou ty záchody a ona to věděla! To ale nebyly záchody, které by byly za rohem, ale ona nás poslala nahoru a pak zase dolů a nakonec rovně. Záchody jsme šťastně našly a taky jsme to měly úplně tipťop, protože když jsme se vrátily k autobusu, tak jsme se dozvěděly, že čeká jen na nás. Tatí už dal kufry do autobusu a vyhlížel nás.

Tak jsme vyrazili. Cestou jsme se ještě stavěli ve dvou městech a pak hurá do Itálie. No, co vám budu povídat. Autobus není žádný luxus, moc jsem toho nenaspala, ale na chvilku jsme usnula, a autobusáci dělali každou chvíli přestávky. Bylo to kvůli tomu, že jsme měli k hotelu přijet v sobotu přesně v 8:00 a taky jsme tak přijeli.

Když jsme tak přijeli, dozvěděli jsme se, že pokoje dostaneme až ve 13:00. Někdo šel k moři, ale my jsme se vydali na trhy. Bylo strašné horko. Pořád jsme měli na sobě to oblečení, v kterém jsme jeli, a mě štvalo, že jsem si vzala tričko s krátkým rukávem místo tílka. Na nohou jsem měla pantofle. V autobuse jsem v nich jen seděla, kdežto tam jsem chodila. Strašně mě dřely, a tak když jsme dostali pokoje, dala jsem milé pantofle do rohu a celou dovolenou jsem si jich nevšímala.

Jsme z tržnice zpátky a máme pokoje. Já jsem si už v autobuse zamluvila pokoj 111 (takové magické číslo). Měli jsme dva pokoje a já ho měla pro sebe. Tak když jme dostali pokoje, tak rodiče měli 110 a já 111. Říkám vám, berte si magická čísla, protože jsem měla větší pokoj něž rodiče a ten kdo uklízel ten pokoj, tak musel vědět, že chci tu 111, protože byla připravená jen jedna postel. Koupena byla zajímavá. Představte si malou místnost, komoru, kde máte záchod, umyvadlo a sprchu dohromady. Sprcha neměla žádný závěs, tak když jste se myli, tak všechno bylo mokré, ale mně to nevadilo.

Ten hotel, kde jsme bydleli, byl český a to doslova. Byli tam jen Češi i česká obsluha, ale jídla byla italská. Mňam! Každý den jsme chodili k moři, bylo krásně teplé a po večeři jsme se šli projít do staré části města. Byla to taková pohoda.

Koupila jsem si tam peněženku, osušku a 3 náramky, já jsem na ty náramky. Dávali jsme si tam zmrzliny, ty tam mají moc dobré. Myslela jsem si, že se tam procvičím angličtině, ale já tam spíš mluvila německy.

Poslední den, co jsme tam byli, to byla sobota 1.8. Jsme šli do aquaparku, protože kdybychom šli na pláž, byli bychom od soli a v hotelu byla jen jedna volná sprcha. Aquapark otvíral v 10:00, tak jsme si ho pořádně užili. Strašně mě bavily skluzavky a pak tam byl takový kopec, na který se dalo vylézt po čtyřech nebo po laně a z kterého na hoře stékala voda. Nahoře jste mohli skákat a pak se sklouznout nebo si tam sednout. Na to se stála fronta, protože tam mohlo asi jenom 8 lidí. Když poněkolikáté čekám v té frontě, postaví se za mě dvě malé Italky. Oni na mě: "Čau!" a já: "Čau!" a oni zase: "Čau!" To mě už dostalo, tak se jich anglicky zeptám, jak se jmenují. Ony na mě vytřeští oči, že umím anglicky. Tak si tam tak v té frontě povídáme a jedna se mě zeptá odkud si, a já že z České republiky. Podívají se na mě výrazem, kde to je? Pak se mě ptá, jaké jsem národnosti a jak se tam mluví. Já si připadala divně, protože jsem řekla, že jsem české národnosti a že se tam mluví česky. Když jsme odešli z té atrakce, tak jsem je dál už neviděla. V 16:15 jsme od tamtu odcházeli a v 17:30 jsme jeli domů.

Teď jsme jela v tílku a v žabkách. Cestou tam jsem se trošku vyspala, ale na cestě zpátky vůbec. Autobusáci udělali 3 zastávky na záchod. Mamina už byla naštvaná, proč nespím. Já jsem se na té sedačce pořád vrtěla. Opět v Česku vysazovali v těch dvou městech. Když jeden autobusák oznámil, že jsme v Českých Budějovicích, tak ať ten kdo vystupuje, tak ať vystoupí. Já jsem hned využila situace. Sbalila jsem deku, polštář a mikinu a už se sunula na ty dvě volné sedačky. Cestou do Prahy jsem se konečně vyspala.

Do Prahy jsme přijeli v 5:00 a vydali jsme se na metro, kde nastal malý problém. Nebyl nikde obchod, kde bychom si mohli koupit lístky, ale byl tam jen automat, který bere kováky. Ujeli nám dvě metra, než nám autobusák rozměnil. Nikdo neměl na rozměnění. Jeli jsme až tím třetím. Na Zličíně už na nás čekala babi a jeli jsme domů.

Dovolenou jsem si užila.

Jak vy si užíváte prázdniny?


Když jsme přijeli, šli jsme se podívat na moře.

moře - Tam jsme se nekoupali.

Mají tam mojí ulici.

samý přístav

věž ve staré části

ulička a věž

zmrzlina

Dělali tam takové dobré dostíky. Dole byla placka, které byla jediná teplá, nahořebyla zmrzlina a v tom byl ovoce. Kouřilo se z toho, ale bylo to studené.

zastávka v Rakousku