Květen 2015

WEEK TALKING - 12

31. května 2015 v 11:14 | Andey |  sweet little sunday

AHOJ
Jak jste se měli celý týden? Já ospale. Jenom bych pořád jenom spala. Měli jste ve škole taky hodně učení? Já jo.
Moc vám děkuji za vaše komentáře k předešlým článkům. :)

Večera jsem jela s babi do Prahy do divadla na představení Přízrak Londýna. Byl to vážně skvělý den.
V 9:00 vyjížděl autobus do Prahy. Cesto tam jsem se dívala na Teorii velkého třesku. Než jsem s babi šla do divadla, podívaly jsme se do nákupního centra.
Pak jsme nasedly na metro a jely na Náměstí Republiky. Když jsme tam dojely, šly jsme na Staroměstské náměstí a tam jsme se podívaly na orloj. :)
Pak jsme zašly do kavárny a nakonec šly do divadla. Představení bylo vážně skvělé. :D Po představení jsme se vydaly hledat zmrzlinu, kterou jsme nenašly, a tak jsme šly do McDonald's, kde jsme si daly zmrzlinu a čokoladový shake. :) Pak jsme nasedly na metro a jely na Zličín, kde už stál autobus, aby nás odvezl domů. Cestou domů jsem se dívala na film, který mám v mobilu. :D


stará auta


na Staroměstském náměstí


velké bubliny

uličky

na Václavském náměstí

cesta domů

Jeseníky | den 3.

28. května 2015 v 17:01 | Andey |  TRAVELING
AHOJ

Poslední den v Jeseníkách je tady. :D Musím říct, že to nebylo nic moc, ale k tomu se dostanu.


------------------------------------------


Ve čtvrtek jsme si před snídaní sbalili věci a šli na snídani. Ušetřím vás toho, co jsem měla k snídani a přeskočím k odjezdu. :) Po snídani jsme si došli pro věci a naložili je do autobusu, který nás odvezl do hororového muzea.

Ehm, ono to není hororové muzeum. Jen já jsem tomu dala takovou přezdívku. Chcete říct, proč tomu říkám hororové muzeum? Určitě jo. ;) Jak bych vám to vysvětlila, abyste to pochopili? Hmm, to muzeum bych popsala dvěma slovy - doupě sběratele. :) Pomohlo vám to? Ještě jinak vám ho popíšu. To muzeum nebylo v budově, ale na nějakém pozemku. Když jsme tam vcházeli, tak při cestě byly sochy a ty sochy byly skoro všude. Bylo to strašně přeplácané.

Když jsme tam přišli, ujal se nás průvodce, který měl dlouhou řeč o tom muzeu a splácal všechno dohromady. Řekl nám o všech věcech, které uvidíme a to jsme byli na začátku. Po té dlouhé úvodní řeči jsme šli k jakému jezírku, kde povídal něco o rybách, které tam jsou. Okolo toho jezírka byli všude sošky. Bylo to tak strašně přeplácané. Pak jsme se šli podívat na zvířata. V jednom výběhu byl velbloud, kozy, ovce, prasata, koně a pávi. Potom jsme se šli podívat na ptactvo a mezi nimi byl králík. Nechápu jejich logiku. Po zvířatech jsme šli dál. Zastavili jsme před stodolou, kde byly stará auta a traktory. :) Ještě vedle stodoly stál tank. Ten průvodce nám řekl (cituji): "Filmaři naše muzeum mají rádi, protože mi neutíráme prach a nesundáváme pavučiny z oken. Všechno má zastaralý vzhled. Nejsme jako normální muzea." Pak nám ještě něco říkal a pak jsme šli do té stodoly.

Tam to bylo doslova jako doupě sběratele a hororové muzeum v jednom. Uličky mezi vystavěnými věcmi byly jen pro jednoho člověka. Byly tam figuríny, které byly děsivé. Myslela jsem si, že ožijí. Mezi vystavěnými věcmi byly auta, kočáry, kočárky, motorky, kytary atd. Fotku nemám, ale určitě si to dokážete představit. Představte si skladiště starých věcí a je to.

Po tomto muzeu jsme jeli do Šumperka. Pěkné město. Když jsme s naší výpravou došli na náměstí měli jsme rozchod. S kamarádkami jsme zašla do drogerie a koupila si tam nový lak od essence. :D

Pak jsme se vrátili do autobusu. Podle plánu jsme měli jet na oběd, jeli jsme, ale ne rovnou. Nejdřív nás vzali na starou lokomotivu a pak na oběd, který byli nic moc. Česnekové polévka a bramborová kaše se sekanou. Po obědě jsme se vydali na vlak.

Učitelé mně a pěti kamarádkám řekli, že mi máme kupé v jiném vagónu. Nám to nevadilo. Ale kdybyste ho viděli. Zničená klika, která držela jen jedním šroubem a pak ty drobky na stolku. Někdo v tom kupé zapomněl ukulele, tak jsme to řekly těm lidem, co chodili a ptali se, jestli něco nechceme. :)

Neuhodnete, co se nám stalo. Já jsem v to vlaku byla na záchodě (to vás zajímá), a když jsme se vrátila, za minutu k nám přišel nějaký opilý Slovák a ptal se nás, jestli nechceme jít k nim do kupé (jejich kupé bylo na konci toho vagónu, kde jsme byly i my). Bylo to vážně zajímavé, nakonec se nám podařilo ho odpálkovat. Cesta byla dlouhá, ale byla při ní sranda. V Praze jsme opět nastoupili na pendolino a jeli domů. :D

Doma na nádraží jsem s kamarádkou potkala jednoho kluka, který s námi chodil do páté třídy a pak šel na gympl, a tak jsme všichni tři šli domů společně, protože bydlíme stejným směrem. :)

zvířata v hororovém muzeu

radnice v Šumperku

lokomotiva


Jeseníky | den 2.

25. května 2015 v 22:21 | Andey |  TRAVELING

AHOJ

Je to další den. :D Než se do něj pustím, je tu jedna věc, kterou vám chci říct. ;)

  • Moc děkuji za vaše komentáře u minulého článku. :D
  • Teď se pustí na popisování 2. dne. :D
--------------------------------------------------

Ve středu jsme všichni šli hned po snídani na túru, která vedla na Tři kameny a pak do Velkých Losin. Cestu bych rozdělila na dvě části. V 1. části nám bylo horko a v 2. části nám byla zima.

Tedy ta 1. část. Bylo nám strašné horko a šli jsme v mikině a v tričku. V této části cesty jsme se "ztratili." Hned vám řeknu, proč. Když jsme došli na rozcestí dvou silnic, jeden učitel (nejeli jsme jen z naší školy, ale jeli i z dvou různých škol a na výlety jsme chodili společně) řekl, že půjdeme rovně, protože je to zkratka, ale nebyla to. Silnice najednou skončila a nikde nebyla cesta dál. Nakonec ten učitel, co celou výpravu vedl řekl, že musíme přes les. Tak jsme šli přes les. V lese jsme přelezli dva potoky, a když jsme vylezli z lesa, hádejte, kde jsme se objevili. Ano, na té silnici, kde bychom byli, kdybychom nešli tou "zkratkou." Cesta ale nekončila a mi pokračovali dál. Šli jsme tedy nahoru po sjezdovce, z které jsme odbočili na silnici, a pak cesta byla dobrá. :) Na těch Třech kamenech byl úžasný výhled. :)

Teď ta 2. část. Když jsme byli u těch Tří kamenů začala nám být zima, atak jsme se oblékli. Cestou dolů začalo pršet a cesta se zdála nekonečná. Nakonec jsme došli k ně´jaké tabuli, kde byly dvě cesty kudy jít. Kdybychom šli po normálním chodníků, nedošli bychom tam, kam potřebujeme. Šli jsme tedy přes louku. Bylo tam bláto a mokro. Všichni měli úplně mokré boty.Nakonec jsme došli do Velkých Losin. Šli jsme přes celé město do restaurace, kde jsme měli oběd. Jídlo bylo dobré. Měla jsem přírodní plátek s hranolky. Objednala jsem si čaj, protože mi byla zima od nohou.

Po obědě jsme šli do papírny. Tam to bylo skvělý. Papír se tam vyrábí ručně. Určitě doporučuju, kdyby tam někdo jel, tak to navštivte. :)
Potom jsme se prošli po zámeckém parku a šli na vlak. Vlak nás odvezl pod hotel, a jelikož byl hotel na svahu, museli jsme ještě do kopce.

Když jsme přišli na pokoj, začali jsme si sušit boty, ale moc dlouho jsme si je nesušili, protože jsme šli na večeři do nedaleké restaurace. Cestou tak hustě pršelo, že když jsem přišla do té restaurace měla jsem úplně mokré kalhoty jako každý. Budu jsme měla nepromokavou. K večeři byla svíčková a znovu jsem si objednala čaj.
Když jsme se vraceli do hotelu nepršelo. Na pokoji jsme se umyli a pak si povídali a šli spát. :D
Tři kamenya okolí



oběd

zámek v parku


Jeseníky | den 1.

23. května 2015 v 19:02 | Andey |  TRAVELING
AHOJ
Na začátek bych vám chtěla říct pár věcí, než začnu s popisováním prvního dne v Jeseníkách. :D
  • Zítra nevyjde WEEK TALKING, protože během tohoto týdne jsem byla v Jeseníkách.
  • V Jeseníkách jsem byla tři dny a tři články vyjdou. Každý článek bude popisovat jeden den. :)
  • Jsem ráda, že se vám líbil článek citáty. Určitě bude další.
  • Ale ještě víc jsem ráda, že se vám líbila povídka I sny se plní. Druhý díl už píšu, ale nevím, kdy vyjde. Jsem ráda, že jste pochopili, že to není skutečnost, ale vymyšlený příběh, i když se to na první pohled zdálo jako skutečnost. :D Moc moc děkuji za komentáře k tomuto článku. Hodně mě potěšily a určitě budu psát víc povídek. :D
  • Mám nové Affs: Baru, Lucy, Flor, Zzz. Určitě navštivte jejich blogy. :)
  • Teď se vrhnu na popisování prvního dne. :)
-------------------------------------------------

V úterý 19. května jsem jela se 17 mými spolužáky do Jeseníků. :) Jeli jsme do Prahy pendolinem a z Prahy regionjetem do Zábřehu. V regionjetu jsme měli obět. Já jsem měla těstovinový salát a kamarádka si dala sushi, které jí nechutnalo, tak jsem se jí zeptala, jesti můžu ochutnat a ona, řekla, že jo. Neochutnala jsem sushi, které mělo uprostřed syrovou rybu, ale okurku. Nebylo to špatné, ale měla jsem si na to dát omáčku, aby to mělo chuť.

Když jsme přijeli do Zábřehu, nasedli jsme na autobus, který tam čekal, a jeli jsme do hotelu, kde jsme si dali věci na pokoj a jeli se podívat na vodní nádrž, kde to strašně foukalo tak, že jsem měla zmrzlé tváře a trochu poprchávalo. Pak jsme jeli do vodní elektrárny. Ta vodní nádrž, kde jsme byli před tím, patří k té vodní elektrárně. Dozvěděli jsme se, že to je nejvýkonnější vodní elektrárna v České republice. :) Pak jsme se byli podívat do podzemí a jeli zpátky do hotelu.

Učitele nám řekli, že máme hodinu než bude večeře. K večeři jsme měli brambory a kuřecí řízek s oblohou. Nebylo to špatný. Po večeři jsme si šli zahrát bowling. Nejdřív hráli kluci a pak holky. Byla to zábava. :D Pak jsme se šli umýt a s kamarádkami jsem si na pokoji povídala. Vůbec nevím, kdy jsme šly spát, ale někdy po půlnoci. :D

Po celou dobu, co jsme byli v Jeseníkám nám průvodci řkali děcka. :)

čekána průvodce



cesta autobusem k vodní nádrži


vodní nádrž


okolí vodní nádrže



I sny se plní | Part: 1

21. května 2015 v 15:00 | Andey
Narozeniny. Skoro každý dostane k narozeninám kytku, ale já dostanu jen narychlo koupený dort z bufetu. Já vlastně dostávám kytky k narozeninám, ale malované. Každý rok k narozeninám dostávám ručně malovanou pohlednici, na které jsou nějaké kytky, od mého strejdy z Ameriky. Přejdu k krabici, kde mám uložené všechny malované pohlednice, a začnu si je prohlížet.

Tahle je zatím moje nejoblíbenější. Dostala jsem ji minulý rok. Na pohlednici jsou tři sněhově bílé lekníny a pět světloulince růžových leknínů, které si jen tak volně plují na hladině. Okolo hladiny stojí orobince a prohlížejí se ve vodní hladině, jako kdyby to bylo zrcadlo.

Další mou oblíbenou pohlednicí jsou slunečnice na poli. Pyšně tam stojí a každému ukazují svoji krásu.

Dneska ale zatím žádná pohlednice nepřišla. Strejda ji vždycky posílá o několik dní dřív, aby přišla přesně v den mých narozenin, už se nemůžu dočkat.

Z mé úvahy nad pohlednicemi mě najednou vytrhne mámin hlas, který říká, nebo spíš křičí: "Běž otevřít! Stejně je to pro tebe!" Zvednu se a jdu ke dveřím. Za dveřmi stojí pošťák a v ruce drží sněhobílou obálku se zaoceánskou známkou. Pošťák stačí říct je: "Dobrý den. Jste", než mu vytrhnu obálku z ruky a zavřu za ním dveře.

S roztřesenými prsty obálku otevřu, nebo spíš rozervu. Z obálky vypadne pohlednice a lehce se snese na podlahu obrázkem dolů a napsaným textem nahoru. Seberu ji a přečtu si, co je tam napsáno:

Moje milá Beatrice,
Všechno nejlepší k narozeninám.
Dlouho jsem tě neviděl a stýská se mi po tobě.
Za pár dní přijedu a mám takový nápad.
Nechceš u mě bydlet? Doma se asi
od mé poslední návštěvy nic nezměnilo,
a tak mě to napadlo. Nech si to projít
hlavou, než přijedu.

Tvůj strejda


Přečetla jsem si ten dopis ještě několikrát a nemohla uvěřit svým očím. Přestěhovat se do Ameriky?! Vůbec nevím. Jedna půlka mého já chce a ta druhá nechce. Ještě mám čas se rozhodnout, ale mám takový zvláštní pocit.

Otočím pohlednici a vidím ten obrázek. Sedm sedmikrásek jako sedm malých princezen je svázáno světle fialovou stuhou. Pozadí mi připomíná krém, který jsem jako malá tajně vyjídala z mísy. Mám pocit jako kdyby mi celý obrázek říkal, že všechno bude dobré.





pouze můj vymyšlený příběh

Optimistické citáty a citáty o snech

19. května 2015 v 7:00 | Andey |  QUOTE
AHOJ
Dneskajso tu citáty.


optimistické citáty

citáty a snech

WEEK TALKING - 11

17. května 2015 v 18:00 | Andey |  sweet little sunday
AHOJ

Dneska to bude spíš takový informační článek.

Tento týden byla takový obyčejný, už jsem se jen těšila, až bude sobota. Já jsem si tak zvykla, že se v pátek nechodilo do školy. :D Zvykli jste si taky nechodit v pátek do školy?


Teď malá informace:

Od úterý 19.5. do 21.5. jsem se třídou v Jeseníkách (je to jeden asi ze tří výletů s třídou) , a proto nebudu moct obíhat své oblíbené blogy, ale na blogu jsou přednastavené články, které vyjdou v úterý a ve čtvrtek. Těšte se na ně a já se budu těšit na vaše komentáře u nich. Blogy začnu obíhat až v pátek odpoledne. ;) Určitě vám napíšu článek, nebo články o tom, jaké to bylo v Jeseníkách. :)

To je pro dnešek všechno z WEEK TALKING. Vím, je to takový nezáživný článek, ale tento týden se nic nestalo :)

To jsem si říkala v sobotu. :D

Povídání

15. května 2015 v 18:49 | Andey |  MY IDEAS
AHOJ

Dlouho jsem přemýšlela, co napíšu, a když jdu dneska do školy tak mi to napadne. Už podle názvu můžete všimnout, o čem budu psát.

Tento článek bych rozdělila na dialog a monolog. ;)


DIALOG

Co to ten dialog je? Je to rozhovor mezi dvěma a více lidmi. :) Všimli jste si někdy, když se s někým bavíte, tak jak např. od povídání o botách přejdete k povídání o své kadeřnici? Ne? Já si toho často všímám. Všimněte si toho. Opravdu je to zábava. A není? Řekněte mi, co má společného, např. boty a kadeřnice? Nic a přece se k tomu nějak dostaneme. :D

Teď něco jiného. Co vám přijde lepší? Povídání z očí do očí, nebo volání mobilem nebo přes skype?

Já bych řekla, že povídání z očí do očí má něco do sebe. Nemůžete nikam utéct, protože vás ten dotyčný vidí. U toho, kdo neumí lhát, tak se to lehce pozná, např. u mě. Já neumím lhát, u mě se to pozná. :) Z očí do očí poznáte, jestli je naštvaný, šťastný, unavený atd. :)

Naopak při volání mobilem nebo přes skype nepoznáte, jestli je naštvaný, šťastný atd. Tam to skresluje. Člověk vám tak může klidně lhát a vy to nepoznáte a klidně se může vymluvit na to, že musí něco udělat, když s vámi nechce mluvit. Ale taky tento způsob komunikace je pohodlnější, když potřebujete někomu zavolat, aby pro vás přijel, tak se to hodí. :)


MONOLOG

Trpí někdo samomluvou? Řekla bych, že samomluvou trpí každý člověk, ale jestli to tak není, tak mi to napište. ;) V hlavě si můžete přehrávat nějaký rozhovor, který jste zažili, a předělávát ho. Můžete sami se sebou řešit něco, co vás trápí, říct si fakta a hledat řešení. :) Já to takhle dělám, kdy píšu test a nevím si rady. Povídám si v hlavě sama se sebou a přicházím na řešení. Někdo si taky může nahlas povídat nějaký příběh nebo co se mu stalo. :) Napadá vás ještě něco?

Seznamte se s mým králíčkem.

12. května 2015 v 20:00 | Andey |  ONLY FOR FUN
AHOJ

Rozhodla jsem se, že vám napíšu článek o mém králíkovi. :)


Seznamte se s …

Můj králík se jmenuje Bobina. Je to zakrslý králík, i když tak vůbec nevypadá. Je nějaký přerostlý. :D Bobina je strašně vybíravá (asi jsem si jí rozmlsala) :D, z misky vyjí všechno, co jí chutná a to co jí nechutná tam nechá. Když si ji chci pohladit, tak ji musím zahnat do kouta, ale když ji hladím, tak už nikam neutíká. Ten její kožíšek je strašně hebký a nějak uklidňující. :D



Máte taky domácího mazlíčka?

pár fotek

WEEK TALKING - 10

10. května 2015 v 21:06 | Andey |  sweet little sunday
AHOJ
Dneska vám chci tolik toho napsat, tak doufám, že na něco nezapomenu.
A je to tady už nevím, co jsem chtěla napsat. Máte to taky, najednou na něco zapomenete, i když jste to věděli? Už vím, :D

Teď často uvažuju o tom, co bych udělala, kdybych byla v New Yorku. Šla bych na alespoň jeden výprodej. Určitě to znáte z těch amerických filmů a seriálů, kdy se holky přetahují o oblečení na nějakém výprodeji. Říkám si, že by to byl vážně zážitek. :) Nemyslíte?

Díváte se na Mistrovství světa v hokeji? Já jsem se ze začátku nedívala, ale teď jo. Viděli jste dneska, jak jsme hráli proti Německu? To bylo něco.
Já mám na MS v hokeji takou vzpomínku. Chcete ji znát? Jestli ne, tak máte smůlu. :D
V šesté třídě jsem byla na výměnném pobytu ve Slovinsku. V tu dobu bylo MS v hokeji a cestou domů to bylo něco. Kluci dostávali zprávy, kdo dal gól a kdo vyhrává a prohrává. Jakmile se to dozvěděli, zakřičeli na celý autobus výsledky. :) Pak jsme fandili. :D

Dneska je Den matek. Koupili jste, nebo vyrobili něco svojí mamince? Moje mamina říká, že vyrobený dárek je lepší než kupovaný, a já se tím řídím. :D Ve čtvrtek jsem mamině namalovala tři obrázky dva z nich tady máte vyfocený. Napište mi, jestli se mi povedli, protože já z hlavy kresli neumím, a proto jsem ty obrázky kreslila podle předlohy. Teď jsem odbočila. Dneska jsme jeli na bruslařskou dráhu a tatí se mě zeptal, jestli jsme mamině něco dala ke Dni matek a já mu odpověděla: "Já jsem mamině ve čtvrtek kreslila obrázky, a jelikož je viděla, tak mi přišlo zbytečné jí je dávat dneska, protože už je viděla, Tak jsem jí to dala předčasně." a tatí na to: "To bylo tak… diplomatické."
Jak už jste se dozvěděli, dneska jsme byli na bruslích a pak jsme byli na minigolfu.
Jsem ráda, že se vám líbil můj poslední tag. :D


Ten salát jsem si udělala ve čtvrtek. :D

Ty tulipány nám rostou na zahradě. :D
Jak jste si užili týden? Díváte se na MS v hokeji? Líbí se vám obrázky?