WEEK TALKING - 4

8. března 2015 v 19:37 | Andey |  sweet little sunday
AHOJ
Je tu druhý článek dne. ;) Víte, jak jsem vám slíbila, že vám napíšu, jaké to bylo v Terezíně? Teď jste se zhrozili, že vám to nenapíšu, co? Jo, napíšu. Tak jdu na to. ;)

PONDĚLÍ: V pondělí jsem stávala v 5:45 a v půl sedmé jsem byla před školou. Když jsem šla do školy, tak strašně pršelo, že jsem se bála, že bude pršet celý výlet, ale nepršelo. ;) Jakmile jsem přišla ke škole, zhrozila jsem se. Uviděla jsem ten autobus, kterým jsme jeli. Byla to stará plechovka. Divila jsem se, že to drží po hromadě. Ten autobus nebyl žádná výhra, protože do něj zatékalo. Ten kdo seděl u okna to neměl dobrý. Já jsem seděla u uličky. To je moje oblíbené místo, protože já nerada sedím u okna, necítím se tam moc dobře.
Asi tak po hodině jsme zastavili na záchod. Došla jsem si na záchod do McDonalda, ještě že tak. Cesta byla neuvěřitelně dlouhá. Já nerada jezdím autobusem (nebojím se), protože je strašně nepohodlný, a když jedete autobusem dlouhou cestu jsou to muka. Cestou jsem poslouchala písničky, tak to šlo. :)
Konečně jsme dojeli do cíle. Prošli jme si s průvodcem město (historií Terezína vás zatěžovat nebudu) a pak jsme měli volno na oběd (to co jsme si přivezli z domova) . Po obědě jsme šli na workshop s názvem Efekt přihlížejícího a pak jsme šli do Malé pevnosti na poslední prohlídku. Malá pevnost se mi nelíbila, už jsme chtěla pryč. Já ráda chodím na různé prohlídky, ale na prohlídky HRADŮ a ZÁMKŮ. :)
Konečně jsme se vrátili k autobusu a jeli domů. Měli jsme slíbeno, že při zpáteční cestě nám zastaví u McDonalda a koupíme si tam jídlo. Tak jsme tam zastavili, koupili jsme si jídlo a povídali si. Já jsem měla malý problém. Neuvěřitelně mě bolela hlava z toho, že jsem málo pila. Nejdřív jsem si koupila střední hranolky a malý čokoládový shake a pak jsem si koupila ještě jedny střední hranolky a velkou kolu proti bolení hlavy. Kamarádky se mě zeptali, jak to dělám, že jsem pořád hubená po tom jídle. Já jsem jim řekla, že nevím. :)
Během jídla jsme se dozvěděli, že autobus vypověděl službu. Nejde nastartovat, museli jsme proto čekat na další autobus, který měl přijet za hodinu, ale bylo to víc než hodina. Já věděla, že ten autobus nevydrží.
Konečně přijel druhý autobus. Cesta domů mi vždycky rychle uteče, ale teď trvala neuvěřitelně dlouho. Opět jsem poslouchala písničky. :D
Domů jsme přijeli asi v osm. Cestou domů jsem myslela na to, že zase budu muset vstávat okolo šesté, protože byly v úterý laborky.
Přišla jsem domů, pověděla jsem, jaké to tam bylo, a šla se umýt. Umyla jsem si i vlasy. Když jsem vyšla z koupelny, mamina se na mě podívala a řekla mi, že jsem nějaká bledá. Řekla jsem jí, že mě bolí hlava, a když jsme čekali venku na druhý autobus, tak mi byla zima.
ÚTERÝ: V úterý jsem zůstala doma. Probudila jsem se tak v půl osmé, nasnídala jsem se a pak jsem si pustila 3. díl Mission: Impossible. :D Pak jsem byla na počítači, napsala jsem článek na blog a napsala pár úloh do školy.
STŘEDA: Šla jsem do školy. Kamarádka mi řekla, že na laborkách byli jen 4.
ČTVRTEK: Byla jsem na dalším kurzu. Ne, s nikým jsem se neskamarádila, ale když nad tím tak přemýšlím tak asi jo. No, jak se to vezme. Jak bych vám to vysvětlila, abyste to pochopili. Nejlepší bude začít od začátku. Když jsem ještě chodila do školky hrála jsem si s jednou holkou, která se odstěhovala do jiného města.
Když jsem se byla v listopadu podívat na stavárnu, potkali jsem ji tam i s její maminou. Pak jsem ji už neviděla. Začala jsem chodit na kurzy a nikoho jsem tam neznala. Opravdu nikoho? Někoho přece. Tu holku. Na svoji obranu musím říct, že ona mě taky nepoznala. Víte, jak jsem zjistila, že tam taky chodí? Když jsem vyšla ze školy, kde se koná ten kurz zamířila jsem za maminou, která se bavila s někým na chodníku. Nevěděla jsem, kdo to je, protože jsem neměla brýle. Ptáte se, jak jsem poznala maminu bez brýlí? Děláte si srandu, že se ptáte. Svoji maminku přece poznám i na dálku, sice ne podle obličeje, ale podle barev oblečení, které měla na sobě. Někdy vám napíšu článek, jak vidím bez brýlí, jestli chcete.
Došla jsem až k nim, pozdravila jsem (ne asi) a já i ta holka jsme zjistily, že chodíme společně na kurz. Skvělý, co?
PÁTEK: V pátek jsem šla na náhradní laborky. Víte, kolik nás tam bylo? Jen pět. To je, co? Taky mi ten den odpadl kroužek, tak jsem měla odpoledne volné. :D






Musím se vám s něčím pochlubit. V pondělí mi začínají prázdniny. Super, co? Konečně. Máme v plánu, že pojedeme do bazénu a v pátek na hory. :) Možná že s kamarádkou pojedu nakupovat, tak bych vám vyfotila, co jsem si koupila. ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama