To, jak se život vrátil do starých kolejí a přitom se změnilo všechno

Pondělí v 19:47 | Andey |  sweet little sunday
AHOJ
Dlouho jsem vám nenapsala, jak se mám, co dělám, co je nového ... Tedy pokud to někoho zajímá.
Tak už jsem třeťačka. Je šílené si to přiznat. Nechci přemýšlet nad tím, že za rok už budu ve čtvrťáku, tak se vrhneme na to, co je teď.

Jako nejdůležitější věcí, kterou potřebujete vědět, je, že jsem propadla Hře o trůny. Nikdy bych neřekla, že se na to budu dívat, ale je to tak. Je to opravdu dobrý a pořád se tam něco děje. Úplně jsem si oblíbila Tyriona a Aryu. Ups, už opět odbočuji. Budu vám o tom básnit někdy jindy.
Další věcí je, že opět stepuju a všechno, co jsem se naučila na soustředění, se mi vykouřilo z hlavy. Pak taky doučuji jednu holku matiku. Na konci září začnu chodit do jazykovky na němčinu. A opět začínám slýchat věci ve stylu, jak mám být víc společenská. Takže můj život je relativně pořád stejný.

Moje dva týdny v kostce:
První den školy byl v pohodě jako vždycky. Učitelka nás domů pustila dřív. K večeru jsem si chtěla zajet zacvičit piloxing. Jenže ... Jdu na vlak a čekám na nádraží. Když už čekáme nějakou tu dobu, tak se jedna paní jde zeptat průvodčí, kde ten vlak je. Ona jí jen tak oznámí, že čeká v jednom městě a neví, kdy vyjede. Úžasný. Kdyby se ta ženská nešla zeptat, kde je, tak se to ani nedozvíme, protože u nás na nádraží se nic neoznamuje. Ok. Takže vlak je v nedohlednu. Jak se tedy dostanu do města? Volám tatímu, aby mě tam odvezl, ale najednou mě osloví jedna paní se dvěma malými dětmi, jestli nechci svést do města autem, že je z vedlejší vesnice (chtěla jet vlakem, protože s autem se ve městě moc dobře zaparkovat nedá) a musí tam být za půl hodiny. Tak oznámím tatímu, ať nejezdí a jedu s paní. Byla strašně sympatická a milá. Celou cestu jsme si povídaly. Neřekli byste, že ještě někdo takový je.
Následně jsem šla cvičit a pak jela domů.

Zbytek týdne se nesl ve stylu školy. A taky jsem hned ve středu doučovala.

Minulé pondělí jsem měla školu až od devíti. Tak jsem si mohla přispat. Jak já toho litovala. To si neumíte ani představit. Když jsem došla na nádraží, viděla jsem to hafo lidí, kde byli i mí bývalí spolužáci. Super. Pak zde byly děti ze základky jedoucí na výlet, plus další milión studentů čekající už na tak plný vlak, který praskal ve švech. A tak jsem se nacpala do vlaku a zabrala si poslední volné místo. Tu se ale objevili známí ode mě ze školy a přisedli si. Ti mi naštěstí nevadili. Vlak se dokodrcal do cílové stanice a já se mohla vypravit do školy, kde jsem strávila následujících osm hodin.

Další dny už nebyly takové peprné.
Ve čtvrtek jsem byla na stepu.
Taky máme novou učitelku na angličtinu a já z ní normálně kvetu. Jsem ráda, že ji rozumím, když mluví anglicky, ale ty její hry. Ty hry jsou za trest. Samozřejmě už učitelé zkouší a oznamují testy.
A stále je toho spousta, o čem bych mohla (a chtěla) povídat, ale o tom jindy až najdu správná slova.

Jak říkám život se vrátil do starých kolejí, tedy pokud se něco takového dá říct o mém životě.

Co vy jste zažili od začátku školy?
Užijte si následující týden.



 

PICTUREDIARY - Summer holidays special 2017

12. září 2017 v 18:03 | Andey |  PICTUREDIARY
AHOJ
Je tady celkové shrnutí mých prázdnin v obrázcích jako minulý rok. U každého obrázku je datum, abyste věděli, v které části prázdnin se pohybujeme. Když se na to zpětně dívám, nebyly až tak nudný, jak jsem na jejich začátku očekávala. Stihla jsem spoustu věcí, jak uvidíte. Cestovaa jsem. Taky jsem něco podnikla i s Mushroom, což bylo super.
Upřímně? Očekávala jsem jen Portugalsko a soustředění, zbytek byl pro mě překvapením. A opět můžu říct, že jsem si prázdniny užila, i když byly o mnoho pohodovější než minulý rok.


25.6. Tady někomu došla trpělivost.
Tím jsem se bavila vždycky, když jsem byla v koupelně. - v hotelu v Portugalsku

28.6. pastéis de nata - Lisabon, Portugalsko

O prázdninách jsem s rodiči a sestřičkou podnikla několik výletů.
zábavný park v Německu a Hluboká nad Vltavou

10.7. A takhle jsem začala soustředění a nové kamarádství s holkou, se kterou budu stepovat.

16.7. Se sestřičkou jsme se do jejího dortu k prvnímu roku pořádně pustily a už nebyl k poznání. Taky byl všude možně.

28.7. S Mushroom jsem vyrazila na výlet do Berouna. Potřebovala jsem vypadnout z domova, jelikož u nás byla záplava malých dětí. Neptejte se.
Tak jsme šly na medvědy a pak přišel na řadu minigolf, jenže ho tam mají nehorázně neorganizovaný - na recepci nikdo nebyl, u jamek taky ne ... -, že jsme se na to vykašlaly a šly na pizzu.

2.8. Piknik s kamarády! Mushroom, tady je ten tvůj okouzlující meloun.
Jeho krájení bylo vážně zábavné. Krájel se kapesním nožíkem - mám pocit, že jsme ho trošku zničili - a na nesouměrné kousky.

3.8. Kamarádka byla v Kalifornii. Samozřejmě že jsme musely hned zajít na koktej, když se vrátila.

Znáte takové ty fotky sportovního oblečení z instagramu nebo we♥it? Tak já jsem taky o jednu pokusila. Vlastně to představuje, že jsem o prázdninách chodila cvičit.

16.8. - cesta tam A můžeme vyrazit na cestu do Rakouska.

16.8. - v hotelu v Madseit Po dlouhé cestě trocha odpočinku v hotelu a hraní Člověče, nezlob se.

z 25.8. na 26.8. S kamarádkou jsme měly nehoráznou chuť na sushi. Zajely jsme do města. Podívaly jsme se na jednu akci, která tam probíhala. Vydaly jsme se do restaurace a nehorázně dlouhou dobu jsme vybíraly, co všechno chceme. Nakonec jsme se rozhodly. Vzaly si jídlo s sebou. Snažily se nevylít sójovou omáčku a doma jsme se pořádně nacpaly, podávaly se na dva filmy a nakonec u nás přespala.

28.8. A tohle se stane, když u Mushroom strávíte většinu dne a domů dorazíte až v půl desátý večer. Napsaly jsme článek, který jste si už mohli přečíst. Najedly se. Nafotily pár "uměleckých" fotek. Zkoukly videa na youtube. A spoustu dalšího. Byl to skvěle užitý den.

počítače a naše nohy, které měly vytvořit X

10 random otázek pro *Mushroom*

4. září 2017 v 14:14 | Andey |  ONLY FOR FUN
AHOJ
Minulé pondělí jsem byla na návštěvě u Mushroom. Protáhlo se to až do nočních hodin a za tu dobu jsme udělaly těchto 10 random otázek pro ... (O těchto třech tečkách jsme vedly dlouhou diskuzi.) Otázky jsme hledaly všude možně na internetu. Rozhovor se mnou si můžete přečíst ZDE. Aspoň se o mně dozvíte zase něco nového a já tu mám rozhovor právě s Mushroom, takže můžete objevit další blog. Přiznávám se, že zodpovědět ty otázky mi trvalo mnohem delší dobu než jí. Vydáváme to ve stejnou dobu, aby to mělo takový ten efekt.
Možná někoho inspirujeme a na svých blozích vydáte něco podobného. A teď dost okecávání a jde se na otázky.


O čem je tvůj blog?
  • O hodně věcech zároveň. Píšu hlavně o sobě (vím, trochu sobecké, ale je to prostě tak..) a o svých náladách, názorech, zážitcích a myšlenkách. No a taky o věcech které jsou se mnou spjaté. To je třeba čtení, divadlo, hudba, koně a grafika. No a mimo jiné také celkem ráda (a možná až moc často) odpovídám na tagové otázky.

Proč ho píšeš?
  • Úplně původně, na mých dřívějších blozích, jsem psala pro pocit mít vlastní webové stránky a později jsem psala i takové ty "edukační" blogy o koních. Momentálně ale píšu spíš pro sebe. Protože mě to baví a mohu se někam ventilovat. A i když to asi víceméně nikoho nezajímá, mám pocit že ano a že v tom nejsem sama. A taky možná proto, že ráda lidem vnucuji svoje názory a pocity. A tohle je v takové nenásilné formě.

Kde bereš inspiraci na články?
  • Vlastně věčně nevím co psát. A proto často zveřejňuji tagy a účastním se takových těch knižních výzev a podobně, aby to vypadalo že něco píšu. A pravda je, že ty výzvy taky věčně nejsem schopná dodělat. Ale zpět k otázce. Často reaguji na něco co mě naštvalo a nebo naopak nějak oslovilo. Také pravidelně sumarizuji uplynulé měsíce a hodnotím vše co jsem stihla vidět, číst, koupit a zažít. No a mezi tím ubíjím své čtenáře deníčkem a grafikou, čehož přece nikdy není dost!

Proč zrovna přezdívka *Mushroom* ?
  • Tak tohle je úplně jednoduché. Je to odvozenina mého přijímení (asi vám to došlo.. Houba.. jako Houbová) převedeno do angličtiny. No a protože to vznikalo hodně daleko v minulosti, jsou tam i ty hvězdičky aby to vypadalo víc cool a drsně. No ale poslední dobou se snažím ty hvězdičky vynechávat. Alespoň někdy.

Ze které maličkosti ses naposledy radovala?
  • Úplně naposledy z jídla.. je to asi tak pět minut.. Protože lidi, jídla není nikdy dost! Obzvláště když vám ho připraví maminka. Ale trošku do minulosti to byli rozhodně nové boty. Protože já jsem takový ten typický botaholik, nebo jak to říct, a každé nové boty naprosto miluju. A tyhle byli navíc žluté a naprosto dokonalé (chystám o nich zmínku do dalšího měsíčního shrnutí na mém blogu.. takže určitě všichni tam! ne.. tohle určitě není reklama)

Která filmová role by tě potěšila, kdyby ti ji nabídli, a která ne?
  • Když odhlédnu od filmů pro dospělé, do kterých by mi stejně nikdo roli nenabídl, tak vlastně ani nevím. Určitě by mě potěšilo cokoli spjatého s mými oblíbenými seriály a filmy. Takže veškeré spin-offy, parodie, remaky ať by byli sebehorší bych brala všema deseti. No a nebo cokoli po boku mých oblíbených herců. Ovšem je to sen.. a navíc asi nikdy nebudu herečka, že.

Kdybys napsala román, jaké by měl poselství?
  • Vlastně ani nevím, jestli bych byla někdy schopná dopsat nějaký román. Ne jen že jsem neskutečně líná, ale taky mám ve zvyku nechávat věci rozdělané a nikdy je nedokončit. A když už se snížím k takovým fantaziím, jako je román dopsaný mou rukou, tak by asi stejně moc poselství nepobral. Já totiž nejsem takový ten člověk který hledá skrytá poselství a ponaučení. Pravděpodobně bych psala kriminálku, o nějakém pořádně brutálním vrahovi a bylo by to neskutečně temné a nečekané. No a poselstvím by zbylo snad jen něco jako "Nenechte se zabít" a nebo "nebuďte vrah".

Jakým dárkem by se člověk trefil do tvého vkusu a jakým ne?
  • Rozhodně kniha. Pokud mi koupíte jakoukoli knihu, tak mě máte v hrsti. A nebo třeba barevné ponožky, pro ty taky určitě najdu využití. No a jestli si troufáte na nějakou větší frajeřinku, tak boty nebo nějaké blbosti pro výzdobu pokoje. Toho také věčně nemám dost a jsem za to vždycky vděčná. Čím mi ale moc radosti nenaděláte jsou třeba šminky, těch moc nepoužívám. Všelijaké korektory, paletky, laky a blendery. Vlastně ani nevím na co ty věci slouží. A u vůní taky moc nepochodíte, protože se mi jich líbí opravdu jen málo.

Když si chceš udělat radost, jaké 3 věci uděláš jako první?
  • Vyrazím na nákupy. To je jednoduché. A nebo ke koním, protože to mi také dělá radost. No a nebo jedu někam na výlet. Výlety jsou přece skvělé! Ale když teda zůstanu u těch nákupů.. tak první věcí by byl asi nákuk do knihkupectví. Slevy a nové tituly, to je to co mne vždycky zaujme a popřípadě si něco koupit, aby byla ta radost ještě něčím podtržena. No dál by mé kroky vedli do prodejen s obuví no a nakonec do klasických krámků s oblečením.

Cestovat a být sama nebo zůstat doma s rodinou?
  • Tak to je celkem těžká otázka. Já totiž cestování úplně zbožňuji, ale na druhou stranu jsem až bolestně nesamostatná a neschopná se o sebe postarat. Což je trochu smutné, vzhledem k tomu že zanedlouho budu doopravdický dospělý člověk, ale pracuju na tom. Dneska jsem například vařila. Úplně ideální by bylo samozřejmě cestovat s rodinou.. jo chápu že ta otázka byla myšlená tím stylem "nebo". No nevím. V budoucnu určitě cestování a domů bych se vracela, ale v tuhle chvíli doma s rodinou. A to ani nepočítám s tím, že musím chodit do školy..




 


Back to school with Andey

31. srpna 2017 v 7:37 | Andey |  ONLY FOR FUN
AHOJ
Všude jsou články ve stylu Back to school s různými radami a nápady a já jsem si řekla, že nemůžu být pozadu. Do školy chodím už nějaký ten pátek, tak snad vám bodu moct předat svoje zkušenosti.
Tak se pohodlně usaďte, jelikož mám v plánu bořit hranice.

|K čemu barvičky a přehlednost v sešitech?| V mých sešitech se vyskytuje převážně modrá - propiska. Jen nadpisy píšu barevně a tím končím. Ani zvýrazňovače nemám. Data nepíšu, a když musím něco oddělit, tak použiji tři hvězdičky.
Párkrát jsem se dozvěděla, že když se někdo podívá do mého sešitu, každá stránka vypadá pořád stejně. Samá modrá + ještě píšu velká písmena a všude mám šipky + v poznámkách mám zkratky, kterým rozumím jenom já -> např. písmeno S -> sever, síra, když je v kroužku, tak Slunce -> Pište zkratky, kterým rozumíte jenom vy! Dělejte si poznámky, ve kterých se nikdo kromě vás nevyzná! Jen jedna barva! Používejte hodně šipky!

názorná ukázka -> na chyby nehleďte, a pokud to nepřečtete, tak to neřešte

|Učit se průběžně a na test týden dopředu?| Já se učím různě. Nedokážu přesně říct, jak dlouho se učím na test. Záleží na tom, z čeho píšeme, kolik je látky - hodně X málo -, kdy přesně ho píšeme. Pak se učím všude možně - doma, ve vlaku, v šatně než mi začne hodina stepu, na nádraží, v knihovně, ráno před školou ...
Jak říkám, je to různý.

|Rozvrhnout si učení a nezapomínat na odpočinek?| Opravdu? To si vždycky v neděli vezmu štos všech svých sešitů, a že jich je hodně, a začnu pročítat látku úplně od prvního do posledního. Ne, že bych to vždycky vydržela. Nějaká pauza musí být.
Pak je tu učení, když přijedu domů ze školy a podívám se na látku na další den, ale to vždycky záleží na situaci.

|Na učení musí být klid?| Když se učím teorii - dějepis, ekonomii, biologii ... Tak musím mít klid. Ale ... Když počítám příklady z matiky nebo fyziky, zapnu si písničky, zpívám a už počítám jedna báseň.


|Nechat se od někoho vyzkoušet?| Na základce mě zkoušela mamina, teď to vypadá stylem ->
"Mami, vyzkoušíš mě?"
"Z čeho?"
"Ze zeměpisu"
"Odkud?"
"Od začátku Severní Ameriky do úplného konce, přes všechny státy a obecnou geografii a ještě slepou mapu."
"To ne! Slepou mapu klidně a zbytek určitě umíš, vždyť jsi na gymplu."
Takže si v hlavě opakuji, co jsem si zapamatovala, a ve škole se někdy vyzkoušíme. Jednou jsem se spolužákem uzavřela dohodu, že když mě vyzkouší, půjdu dobrovolně na známku.


Snad jsem vás pobavila, ale tohle je moje realita. Ve skutečnosti všechny ty dobré rady naprosto nedodržuju a určitě nejsem sama. I s tímhle vším, že v mých sešitech se vyznám jenom já, že se neučím nějak systematicky, že se učím všude možně, moje svačiny nejsou nutričně vyváženy. Mám známky, za které se nemusím stydět, na testy jsem připravená a nestává se mi, že mi někdo nepřinese sešit, jelikož zapomněl, když si ho doma dopisoval, protože se v mých nevyzná.
Ale stejně se do té školy těším, už jsem doma moc dlouhou dobu a ještě dýl a začnu z toho šílet - o tom možná jindy.

Hodně štěstí ve škole.



moje nové sešity k zakousnutí

Kam dál