Aplikace, které mám v mobilu

2. listopadu 2018 v 22:22 | Andey |  ONLY FOR FUN
AHOJ
Vím, že už je to dlouho, co jsem něco vydala. Ale říkala jsem, že články budou vycházet tak, jak já budu chtít. A teď mám chuť i chvíli klidu. Přemýšlela jsem, co vydám za článek. Nějaké shrnutí mých posledních dnů? Škola, step a nácviky na maturák - každý týden pořád dokola. Nemusíte se bát, určitě vám napíšu článek o maturáku a o přípravě na maturák a o nácvicích, kde si vždycky nějak úplně pitomě natáhnu nějaký sval na noze (vůbec nevím, jak to dělám, nechápu) a pak jim tam ve škole skuhrám, jak mě to při každém pohybu bolí. To není sranda. Zkuste si nějak natáhnout přední a zadní sval na stehně, který používáte, když si sedáte, když chodíte do schodů a když se o něco ohýbáte. No, jen si to zkuste natáhnout a pak si popovídáme. O tom však v jiném článku. Mohla bych udělat mini sérii, kdyby to bylo moc dlouhé. Ještě uvidím.

Takže jsem se rozhodla, že vydám článek, kde vám představím aplikace, které mám v mobilu. Mobil je věc, kterou používáme každý den a myslím si, že mě i díky tomu lépe poznáte.
Nuže...

Můžete si povšimnout mé tapety odemčené obrazovky na konci článku. Někdo ji nechápe a někdo naopak rozumí, proč ji mám. Na zamčené mám pak Groota.
Aplikace...

1. stránka

Messenger

  • Začneme absolutní klasikou.
  • Sice mám facebook, ale vůbec ho nepoužívám, takže když na mě někdo vytáhne, že to je ve skupině na facebooku, tak mu jen odpovím, že tam nechodím, tak jak to mám jako vědět.
  • Když potřebuji někomu něco hned napsat, tak jednoduše kliknu, napíšu a pošlu.
  • Celkem rychle odepisuji, ale..... Někdy je docela zábava mě sehnat, takže lidi už ví, že když mi něco "důležitého" potřebují říct a já neodpovídám, tak mi mají psát normální sms, protože někdy prostě nejsem k nalezení. Kamarádi takhle jednou naplánovali přespání u mě beze mě.

Instagram

  • Taky naprostá klasika a pro mě absolutní samozřejmost
  • Určitě všichni znáte hodinové aranžování věci/člověka/jídla..., pak hromadu času vybíráte ten nejlepší filtr a půl století vymýšlíte hlubokomyslný (smysluplný) popisek kvůli jedné fotce, kterou pak zveřejníte na instagramu.
  • Ten, kdo mě na insta sleduje, tak určitě ví, jaké fotky přidávám. (Za celý říjen jsem přidala jen jednu fotku. Měla bych to napravit.)

We Heart It

  • Na we♥it jsem přišla díky blogu.
  • Najdete tam všelijaké obrázky a už několik měsíců tam taky můžete psát články.
  • Já tam hledám tapety na mobil a obrázky k článkům.

GeoGebra

  • Aplikace, kam zadáte přepis funkce, derivaci, integrál, rovnici kružnice, přímky, paraboly... A ona vám vytvoří graf.
  • Naprosto nepostradatelná aplikace pro někoho, kdo má matiku ve škole, chodí na matematické gymnázium jako já, no prostě se věnuje matice jakýmkoliv způsobem.
  • Vzhledem k tomu, co studuji a co chci studovat dál, tak tato aplikace pro mě není zbytečná.

Photomath

  • Jak jsem bez téhle aplikace mohla dosud žít? Stáhla jsem si ji teď ve čtvrťáku.
  • Pro nás všechny (a to jsme gymnázium jen tak mimochodem) je to absolutně nepostradatelná aplikace.
  • Napíšete tam příklad a ona vám ho vypočítá a přidá postup. Někdy! Některé integrály nevypočítala, ale ty byly opravdu složité.
  • Používám ji pro kontrolu nějakých matematických výsledků nebo když chci mít něco rychle vypočítáno a nechci se zbytečně zdržovat postupným odmocňováním velkých čísle atd.
  • Pozor! Postupy jsou někdy jiné, než jste se mohli učit, ale všemu porozumíte.
  • Daný přiklad můžete i naskenovat, což vám ulehčí práci s přepisováním.

Todoist

  • Jelikož je toho ve čtvrťáku hodně, tak jsem potřebovala nějaký ten to do list, kam bych si mohla psát, že se musím učit na šest testů, vypracovat maturitní otázku z fyziky, přihlásit se na scio testy ...
  • Tak jsem si našla tuhle aplikaci, kde si napíšete seznam všeho, co potřebujete udělat.
  • Taky si můžete vytvořit jednotlivé složky, kam si založíte dané úkoly, takže v tom máte systém.
  • A aplikace vám ráno připomene, že musíte udělat tohle, tohle a tamto, tudíž na nic nezapomenete, pokud ji vzteky nesmažete.

IDOS

  • Mně jako pravidelnému dojíždějícímu studentovi do školy se hodí vědět, zda-li můj vlak nemá opět zpoždění, či jede výjimečně na čas. Známe ČD.
  • Taky si nepamatuji, kdy mi který vlak jede, protože jak každý rok dělají nové jízdní řády (naštěstí teď na naší trase žádná změna nebude), tak v tom mám trochu guláš.
  • Taky samozřejmě si tam hledám, kdy mi jede tramvaj nebo trolejbus.

Yr

  • "Norové říkají, že bude ..." - moje obvyklá odpověď, když se mě někdo zeptá, jak bude následující den.
  • Tahle norská je jedna z nejpřesnějších předpovědí podle mě.
  • I když někdy jsou taky hodně mimo.

2. stránka

Layout

  • Aplikace, kde můžete z fotek, které chcete dát na instagram, vytvořit koláž a tu zveřejnit na insta.

Mapy.cz

  • Stáhla jsem si offline mapy, takže kdykoliv se můžu podívat, kde jsem se ztratila a najít cestu zpět.

Překladač

  • Myslím, že nemusím nic říkat.
  • Komu by se ve škole i kdekoliv jinde nehodil překladač? Při angličtině a němčině nepoužívám nic jiného.
---


tapeta odemčené obrazovky ------------------------tapeta zamčené obrazovky





Doufám, že se vám článek aspoň trochu líbil a snad jsem vás inspirovala, co dalšího si můžete stáhnout.

 

Jak jsem (ne)splnila všechny cíle, které jsem si dala ve třeťáku + cíle, které chci splnit ve čtvrťáku

5. října 2018 v 17:04 | Andey |  MY DIARY
AHOJ
Já vím opět pozdě vydávám článek. Ale ta škola. Měla jsem naivní představu, že maturitní ročník bude stejně klidový jako ty tři předešlé. Zatím to nepociťuji a to je říjen. Rozepíšu se o tom jindy, jak mám na všechno málo času. Avšak to hlavní je, že jsem šťastná a spokojená jako už dlouho ne. Neskutečný. (rozepíšu se v dalším článku.) Dokonce si toho všimli i lidé okolo mě, tak to nejspíš tak bude. Ale teď už k dnešnímu článku!

Ve třeťáku jsem si dala pár cílů, kterých bych chtěla dosáhnout. Samozřejmě jsem se s vámi o ně podělila ZDE. A jelikož jsem ve čtvrťáku, tak by asi stálo za to, abych se podívala, zda-li jsem je splnila.

Udělat mezinárodní jazykové zkoušky z angličtiny

První cíl, který jsem nesplnila. Snaha tu stále je, ale teď jsem se zaměřila na přípravu na maturitu, tudíž mezinárodní jazykové zkoušky jsem odsunula na dobu neurčito (jako většinu věcí).

Přijít na to, na jakou vysokou školu bych chtěla jít a co bych v budoucnu chtěla dělat

Já jsem ale byla naivní, že bych na to do konce třeťáku přišla. ALE... Udělala jsem velký pokrok v tom, že už vím, z čeho budu maturovat. Myslím, že si zasloužím potlesk, protože pro mě je to obrovský posun. Samozřejmě mám už vybrané vysoké školy a už moje představa o vysoké škole začíná dostávat jasnějších obrysů, avšak jedno vám můžu říct naprosto upřímně ... V den, kdy přijdu na to, na jaké vysoké škole bych chtěla studovat, ponesu zápisový lístek na tu danou školu a ani v tu chvíli si nebudu na 100% jistá, jestli jsem zvolila moudře.

Přečíst knížky k maturitě

Měla jsem vizi, že přes prázdniny je všechny dočtu. Chybí mi čtyři, do kterých se mi vůbec nechce (jednu jsem si teď půjčila v knihovně, tak se k tomu musím odhodlat ji přečíst). Já myslím, že je to dobrý. ALE ... Mám už kompletní všechny rozbory knížek - většina je od lidí, kteří už dávno odmaturovali.

Zvolit si volitelné předměty na příští ročník

Předměty jsem si někdy v březnu/dubnu zvolila, protože jsem musela. A na začátku letošního školního roku jsem si podala žádost o přestup na jiný předmět, protože až o prázdninách jsem se absolutně pevně rozhodla, z čeho budu maturovat.


Když se na to tak zpětně dívám, asi bych se měla stydět. Vždyť jsem nesplnila jediný cíl. Ani ty knížky jsem nějak nezvládla o prázdninách přečíst, ale v té době jsem zrovna moc na čtení chuť neměla. Jazykové zkoušky jsem pouze odsunula. Vysoká je jen otázka času, kdy mi začne téct do bot, protože já samozřejmě nechávám všechno na poslední chvíli. Už jsem vám vyprávěla, kdy jsem si dávala přihlášku na střední školu? Byl to ten poslední možný týden, kdy ještě přijímali přihlášky, a asi tak den/dva před definitivním datem.

Pro velký úspěch mých (ne)splněných cílů za třeťák jsem si řekla, že si dám cíle, kterých chci a musím dosáhnout v letošním školním roce.


Odmaturovat

To bych asi měla. Víte, já z maturity vůbec nějak nešílím. Věřím, že ji zvládnu, a pokud ne, tak mám ještě další dva pokusy. To není jako, když jsem měla psát přijímačky na střední školu. Z toho jsem byla neskutečně vyklepaná, jelikož jsem neslyšela nic jiného než: "Máš jen jednu možnost, jestli to pokazíš, zbydou na tebe ty zbytky ve druhém kole. Nesmíš to zkazit!" To člověku na klidu nijak nepřidá. Co takhle slyšet, že bych to zvládla? To taky, ale stejně tu byly ty narážky, pokud bych přijímačky neudělala. Proto jsem se zařekla a chtěla všem vytřít zrak tím, že se na gymnázium dostanu. A já jsem se dostala a na jaře zde budu maturovat. Ohledně maturity slyším jen, že to zvládnu, a prakticky to doma zatím nikdo neřeší. Zatím.

Dostat se na vysokou školu

Mám jich vybráno několik a na jednu jsem prakticky přijatá, protože tam rozhodují známky z chemie a matiky, takže v tomhle ohledu jsem za vodou. Avšak není to ta, kde bych chtěla bezprostředně studovat, já tam prakticky nechci studovat, ale nechci ztratit status studenta, kdyby mi jiné školy nevyšly. Ale už vím, co mě baví a čemu bych se chtěla dál věnovat. Teď posledních pár dní vede jedna určitá škola, kde jsem si vybrala i konkrétní obor, tak uvidím, jestli mi to vydrží. Myslím, že jo, protože to je něco, co mě baví a zajímá a má to i budoucnost, tudíž je tu šance, že najdu zaměstnání.

A jaké jsou vaše cíle?


Nový školní rok přináší nové věci

20. září 2018 v 20:39 | Andey |  sweet little sunday
AHOJ
Vystřelte mě na Měsíc. Já vím, že jsem hrozná. Psala jsem vám, jak jsem se na blog vrátila, ale na druhou stranu jsem vám i psala, že budu vydávat články, když budu mít náladu, nápad a čas. Původně jsem tento článek chtěla napsat a vydat už v neděli, ale když jsem přišla z brigády domů, sbalila jsem si věci do školy a zalezla s knížkou do postele. Vůbec se mi do toho nechtělo a odložila jsem to na pondělí. V pondělí jsem byla ráda, že jsem ráda. Měla jsem školu, pak nácviky na předtančení (v listopadu budeme mít maturák) a večer měla step. Domů jsem se dostala v půl devátý. Ještě jsem se musela umýt, připravit věci do školy, takže jsem s otevřenou náručí vítala postel. Úterý bylo klidnější. Po škole jsme dělali fotky do půlnoček, ale energie mi jaksi scházela. Ve středu jsem opět večer měla step, takže absolutně vyčerpaná jsem klesla do postele. No, a dneska je čtvrtek. Na zítra se nic nemusím učit. (Pomineme těch pět testů, které píšu příští týden. Na to raději ani nemyslím.) Takže vám teď píšu, protože je energie, čas a chuť.

Jak jsem přežila první týdny ve škole?

První a druhý týden jsem si dala za cíl, že prodám všechny svoje učebnice za uplynulé tři roky. Úkol splněn a já jsem o několik korun bohatší. Teď k předmětům. Mám osm hodin týdně matiky a čtyři hodiny fyziky. Taky byste chtěli, že jo? Proč vám o tom ale píšu? Už se mi to plete všechno dohromady. Mám normální matiku a tam jedeme podle osnov. Další hodinu mám aplikaci matematiky a tam bereme úplně něco jiného. Nakonec mám seminář z matematiky, což je příprava k maturitě, takže tam tuplem děláme něco jiného. To jsem takhle minulý týden otevřela sešit z aplikace matematiky a chtěla dělat úkol. Říkala jsem si, že ho budu řešit pomocí metody per-partes, jelikož nám to poradil učitel, když nám ten úkol zadával. Otevřela jsem sešit a tam příklad, který metoda per-partes nevyřeší. Jak je to možné? To víte. Tři různé matematiky. Na každou stejný učitel. A na každé jiná probíraná látka. Teď samozřejmě do toho přimíchejme fyziku, avšak ta se mi do toho zatím naštěstí ještě neplete. Ale nestěžuji si. Zvolila jsem si to takhle dobrovolně. A zatím dobrý.

Ráda bych vás seznámila s mým týdenním rozvrhem.
|pondělí| V pondělí jsem ráda, že jsem ráda. Škola. Po škole máme nácviky a pak večer od půl sedmé mám step. Domů se dostanu v půl deváté. Pokud byste chtěli, abych v tento den něco udělala, tak buď máte smůle, nebo bych se musela nadopovat energiťákem a vynechat spánek, abych to všechno zvládla.
|úterý| To je opak pondělí. Po škole mám absolutně volno.
|středa| Škola mi končí brzo, takže jsem dřív a déle doma. Večer mám pak opět step a přijíždím v půl devátý.
|čtvrtek| A jéje! To je den, kdy nemám pevně dáno, co po škole dělám. Mám tam angličtinu a step jednou za čtrnáct dní. Proč jednou za čtrnáct dní? Se svojí bývalou skupinkou jsem se učila sestavu, a jelikož jsem musela změnit skupinku, budu chodit si ji tam procvičit jednou za čas ve čtvrtek na 15 minut.
|pátek| Stejný jako úterý. Po škole absolutně nic nemám.
|sobota|To je volný den. Nejlépe bez učení, ale někdy to prostě nejde, takže i den na učení.
|neděle| Večer pracuji ve fitness na recepci. Článek, kde se o tom rozepisuji ZDE.
Tady to je. Když to vidím takhle napsané, tak mi to nepřijde tak hrozné, jak jsem si myslela. Aspoň se během týdne nenudím. Ještě jsem tam nezapočítala učení, jízda vlakem sem a tam, jídlo, spánek ...


Další věc, kterou vám musím říct, je, že župan je naprosto dokonalý kousek oblečení. Pořídila jsem si ho nedávno a nechápu, proč už jsem to neudělala dřív. Kdybych mohla, tak v něm i chodím do školy. Naprosto skvělý a pohodlný.

Poslední věc je... Stále nemám šaty na maturák. Už se kvapem blíží a já nemám, co si vzít na sebe. Chtěla jsem něco s korzetem a pak dlouhou splývavou - nijak bohatou - sukni dolů. Doufám, že do máturáku něco seženu. Držte mi palce.

To je pro dnešní článek všechno. Snad jsem vás neunudila a vy jste u čtení neusnuli. Snad vám můj článek něco přinesl. I když... Co by vám asi tak měl přinést? Ponaučení? Nemějte tři rozdílné matiky, jinak se vám to bude plést. Župan je musthave. Nevím. Možná, že si z mého článku něco odnesete. (Třeba, že už můj blog nenavštívíte, nebo v lepším případě, že se vám článek líbil, a začnete mě pravidelně číst.)

Užijte si zbytek týdne a ten následující taky.

 


Jak jsem byla poprvé v životě vedoucí na příměstském táboře

9. září 2018 v 21:28 | Andey |  MY DIARY
AHOJ
O prázdninách jsem neměla nic moc co dělat. Když mi kamarádka řekla, že jde opět dělat vedoucí na příměstském táboře a bojí se, že jich tam letos bude opravdu málo na všechny ty děti, tak sem si řekla, proč to nezkusit, proč tam taky nejít a celých osm hodin se starat o děti. Neptala jsem se, jestli za to dostanu zaplaceno, prostě jsem to brala takovou charitu, že jim tam vypomůžu a budu mít co dělat na poslední týden prázdnin. Charita to nebyla. Zaplaceno jsem dostala, takže to bylo opravdu milé překvapení.
A teď už jak to tam probíhalo.

Vstávala jsem jako do školy, tudíž v 5:40 a za hodinu mi jel vlak. Tábor začínal v osm a já než jsem se tam dostala, tak to bylo ve čtvrt na osm, nebo v půl osmé. První den hned ráno v osm hodin se "hrála" taková hra, abychom si všichni zapamatovali všechny jména. (V mém případě jsem si ještě na konci tábora nepamatovala všechny děti.) Dětí tam bylo 38 a vedoucích 5 + majitelka, která tam ne vždycky byla. Věk dětí se pohyboval od 4 do 14 let a byly zde i postižené děti, což byla pro mě velká zkušenost.
Jelikož to byl koňský tábor, tak dopoledne děti čistili a vodili poníky a následně na nich jezdili. Jezdilo se po osmi s tím, že čtyři na koních a čtyři na ponících. Všichni chtěli samozřejmě na koně. Chodili za mnou, jestli můžou jet jako další na koni. Já jsem se z toho vždycky krásně vykroutila a řekla jim, že musí říct jiné vedoucí, která vybírá, kdo bude jezdit. Musela to dělat jenom jedna, jinak by v tom byl děsný zmatek, kdyby každá jednala sama za sebe.
Mezi tím jsme na ně museli dávat pozor a zabavovat je. Následoval oběd a odpoledne bylo různý, buď se na louce hráli nějaké hry, jeden den byla stopovačka, jindy se jezdilo na povozu ... Ale pořád dohlížet na děti, zabavovat je ... Hrát s nimi hry bylo taky velmi náročné, protože to jsem vždycky musela schrastit nějakou skupinku dětí, která se nudila a chtěla něco hrát. To nebyl velký problém. Otázkou pak bylo, co se bude hrát. Padaly různé nápady a nějaké hry jsem ani neznala (třeba hutututu - znáte?). Největší problém byl, že se děti nedokázaly shodnout a začaly se dohadovat. Někoho to tam odradilo, že se sebral a už si nechtěl hrát, tudíž se moje už tak malá skupinka zmenšovala, takže jsem musela zasáhnout a natvrdo vybrat jednu hru.
Taky velký zážitek byl jim něco zakazovat. Poblíž louky, kde jsme obývali nejvíc času, byla voda a děti měly zakázáno si tam hrát. Jednou jsem spatřila dvě holčičky, jak si hrají u vody, tak jsem šla na ně. Na otázku, co tu děláte, mi odpověděly, že si hrají na rybáře. Na to už jsem jim neměla co říct, jelikož na to vodu potřebují. Naštěstí se mi je podařilo dostat pryč.

Každý den byl vyčerpávající a vždycky doma jsem padla do postele a spala až do rána. Byla to velmi zajímavá a zkušenost a vím, že teď na hodně dlouhou dobu si dám od hlídání dětí pauzu (nepočítám svojí malou sestřičku). Jsem ale ráda, že si mě tam ty děti oblíbily, takže jste mě mohli zahlédnou pouze v obležení dětí, které chtěly jít se mnou za ruku, hrát nějakou hru ... Prostě být všude se mnou a určitě se rozhodly mě absolutně utahat, což se jim dařilo.

Jinak k vedoucím jsem se ani slůvkem nevyjádřila. Jak už jsem psala výše. Byla tam kamarádka a s dalšími třemi holkami jsem se seznámila a byly naprosto v pohodě a rozuměly jsme si, takže určitě bylo velké plus.



Kam dál