Posílám pozdrav ze Skotska

Neděle v 18:00 | Andey |  TRAVELING
AHOJ
Pokud to čteš mezi 21.5. - 25.5., tak jsem se školou někde ve Skotsku - jsem nehorázně vyčerpaná z nedostatku odpočinku, jedu v autobuse, plánuji se spolužačkou, co si koupíme v PRIMARKu, dohaduji se s učitelkou, spím ... Možností je spoustu, co zrovna v tuto chvíli dělám, ale ty zrovna čteš tenhle článek.
Odjížděla jsem už 19.5. o půlnoci a 20.5. jsem Amsterdamu a nakonec jela lodí do Skotska. Máme docela nabitý program. Určitě se můžeš těšit na cestovatelský článek s fotkami, až přijedu, což bude někdy 28.5. v noci.

 

Stepuj pro zdraví.

14. května 2017 v 20:26 | Andey |  sweet little sunday
AHOJ
Už ani nevím, kdy jsem naposledy byla na počítači.

Vysvětlení názvu - Stepuj pro zdraví.
V lednu bylo představení se stepem, kde jsem poprvé vystupovala i já, a tohle byla jedna z hlášek komentátora/uvádějícího. A já jsem si na ní vzpomněla, jelikož jsem včera byla opět na představení stepu.

Můj týden v kostce - V pondělí byl státní svátek a já jsem původně měla jít s kamarádkou do zoo, ale odložily jsme to kvůli počasí, tak šla k nám, abychom se podívaly na nějaké zájezdy na prázdniny, že bychom někam vyrazily. Přesně víme, kam chceme, ale ty termíny jsou vážně příšerný. Proč? Nakonec jsme se šly na chvilku projít po našem městě, tedy my té části, kdy bydlíme, říkáme vesnice - to byste to tu museli vidět - a přišly jsem na to, že se tu opravdu nic neděje.

V úterý mi odpadly první dvě hodiny, tak jsem si mohla přispat. Od učitele jsem se dozvěděla, že jsem se dostala do první skupiny na matiku, takže jsem samozřejmě spokojená. Jinak se asi nic převratného nedělo.
Ale představte si. Dojdu na nádraží a na tabuli hledám svůj autobus domů, protože výluka, a tam, že můj vlak jede z jiného nástupiště, odkud jsem ještě nikdy nejela. Kvůli našemu směru museli poupravit i koleje. Proč všechno ohledně vlaku odnese můj směr? Minulý rok to bylo provizorní nástupiště, pak nepochopitelný způsob výluky, teď tohle.

Ve středu jsem na výtvarce opět natírala svojí krychli. A skoro každý ve třídě se mě každou hodinu ptá, co to bude až to natřu. Ale učitelka se na to nehorázně těší. A pak už se nic extra nedělo. Večer jsem pak měla step.

Ve čtvrtek mi opět odpadly první dvě hodiny. A bylo to o ničem. Po škole jsem pak měla doučovat, ale ten kluk v blízké budoucnosti nepíše test, tak to prý nepotřebuje. Ono je na fyziku naprosto blbý. Vysvětluju mu to polopaticky, až si z toho tatí dělá srandu, když mě poslouchá - doučuji doma -, jak se mu to snažím narvat do té hlavy. Ale on to prý nepotřebuje. Mohla jsem mít peníze.

V pátek jsme psali dva testy a já se na jeden vykašlala se učit. Naučte se XX stránek o hmyzu. Zábava. Ale zodpověděla jsem všechny otázky a i obrázky jsme jí tam namalovala, protože ke konci už nebylo co dělat, a po testu jsem pěkně vzala všechny stránky hmyzu, vytrhla je a následně vyhodila do koše. Takhle se uklízí. Po škole jsem opět šla se dvěma spolužačkami cvičit a pak jela domů. Byla jsem nehorázně unavená, tak šla jsem spát v osm hodin večer.

Sobota. Plány mi nevycházejí, ale to je u mě normální. No, dopoledne jsme jela do města. Stepovala jsem. Dala si oběd. Šla na zkoušku shim sham. Jela domů. Byla u babi a dědy. Opět jsem byla na zkoušce shim sham. Šla s babi a maminou na stepařské představení, které byla naprosto luxusní. Všichni byli naprosto skvělí a nebyli tam jen z ČR, ale i z Německa. Prostě super. A na konci jsem si se všemi zastepovala shim sham.

A dneska jsem se učila a konečně dočetla knížku.


Jaký byl váš týden?
Užijte si příští týden.


13 reasons why

5. května 2017 v 19:32 | Andey |  FROM THE WORLD FILMS AND BOOKS
AHOJ
Poprvé jsem o 13 reasons why slyšela jako o knížce na jednom blogu, který pravidelně sleduji. Pak stačil malý krůček k tomu, abych zhlédla celou první sérii. Jeden den jsem nešla do školy - a nebyla jsem jediná, jelikož to nemělo smysl -, a tak jsem si řekla, proč si ho nepustit. Naprosto jsem ignorovala svět, jak jsem si pouštěla jeden díl za druhým. Já prostě musela vědět, kdo je na další kazetě. A hned další den jsem měla dokoukáno.
Abyste pochopili, mě nebaví dívat se na seriály nehorázně dlouho a takové ty nekonečné jako je PLL, na který jsem se dřív dívala, už vůbec ne. Proto jsem ten seriál vzala jedním tahem a nelituji.


Určitě ho všichni znáte, ale anotace ze http://www.serialzone.cz/ neuškodí.

Stydlivý kalifornský středoškolák najde před dveřmi svého domu krabici s nahrávkami. Ty pochází od Hanny Barkerové, jeho spolužačky, do které byl zamilovaný a která spáchala sebevraždu. S nahrávkami přichází i instrukce, aby je poslal dalším studentům a vytvořil řetězový dopis. Nahrávky totiž objasňují třinácti konkrétním lidem, jakou hráli roli v její smrti.


A co vám tímhle článkem chci říct? Nic. Jen si chci o tom seriálu popovídat.
Samozřejmě jsem si oblíbila Claye a Jeffa - Pamatujete si ho? Clay ho doučoval. A nebyl to ani špatný člověk.
Koho jste si tam oblíbili vy?
Musím se přiznat, že jsem se někdy v těch postavách ztrácela a vůbec jsem si nemohla vzpomenout, kdo to jako je.
Taky jsem se někdy ztrácela v tom, co je přítomnost a co je minulost, pokud tam nebyla Hanna, tak jsem se orientovala podle toho, jestli má Clay náplast na čele, nebo ne. Nevím, jestli to tvůrci udělali schválně.


Pak samotný děj byl taky moc zajímavý. Hanna toho věděla dost a ostatní o tom neměli ani páru. A určité záběry ...
Každopádně se na to podívejte, pokud máte silnější žaludky.

A teď písničky




To nejlepší na konec. Víte, jak dlouho jsem ten obrázek hledala?
 


Málokdy docílíte naprosté dokonalosti.

1. května 2017 v 19:57 | Andey |  sweet little sunday
AHOJ

Vysvětlení názvu - Málokdy docílíte naprosté dokonalosti.
Musím říct, že jsem s minulým týdnem naprosto spokojená, vyšlo mi několik věcí, za což jsem nehorázně ráda. Ale stále jsou tady ty maličkosti, které ne vždy budou dokonalé. Ale to je vždycky.
Dokonce jsem i během dvou dnů zhlíéla 13 reasons why a byl opravdu zajímavý. Viděli jste?

Můj týden v kostce - Copak jsem dělala v pondělí? Nic zajímavého. Škola. Pak jsem s tatím zajela pro dřevěné překližky na můj projekt na výtvarku a nakonec step.

V úterý jsme psali první hodinu z informatiky. Naprosto jsem neměla tucha, o co se v tom jedná - bylo to z programování. Můj původní plán byl jiný, ale opět mi nevyšel, takže jsem musela improvizovat. Část programu jsem napsala podle těch předchozích, které jsem dělala dřív, další část podle toho, co někdo hodil do skupiny na fb, a s poslední částí mi pomohl spolužák. Takže díky všem za pomoc - ale pochybuji, že to čtete.
Odpoledne jsem s tatím skládala krychli na výtvarku. Pak nastal problém. Mamina byla stále přesvědčená o tom, že to do školy odtahám autobusem a že to nebude taková dřina. No, opak byl pravdou. Nakonec jsem se domluvila se známým, jestli by mě ve středu nevzal do města autem.

Ve středu jsem jela do školy autem. Mám z toho takovou radost. Přispala jsem si. Známý přijel. Naložili jsme krychli. Popovídali si. A mělo to být tak, že mě vysadí na náměstí a já už pak do školy dojedu tramvají, jenže on se rozhodl nejít na první hodinu - letos maturuje, tak mu to přišlo zbytečný - a přišel na to, že nemá co dělat, tak mě odvezl přímo ke škole.
Ten den jsem měla taky hůlky ve vlasech - účes. No, a každý se mě musel ptát, jestli jím sushi, upozornit mě na to, že mi to padá, i když to nepadalo ...

Ve čtvrtek se nic extra nedělo.

V pátek bylo poslední zvonění, a tak naše učitelka vzala mojí třídu na exkurzi do celního muzea. Já jsem se na to vykašlala, jelikož mi přišlo zbytečný vstávat brzo, čekat v tý zimě na místě srazu, hodinu být v nudném muzeu a pak volno, jenže bych nestihla dřívější vlak a musela bych tam čekat na další, tak jsem zůstala doma.

V sobotu jsme byli nakupovat v Německu.

A v neděli se u mě doma konala filmová noc. Přijelo ke mně pět spolužáků a stále nechápu, jak se nás šest vešlo do jednoho pokoje. Ale byla to nehorázná zábava.


Kam dál